Art&Design Lifestyle TravelDiary

Na skok do Vídně…

12. 2. 2017

Jen tak na chvíli vypnout jsme už potřebovali hodně dlouho. A protože jsme měli cestu do Brna, rozhodli jsme se pokračovat na 2 dny do Vídně. Bez jakýchkoliv plánů jsme k večeru dorazili do centra Vídně. Ubytovali jsme v pokoji s výhledem do ulice o velikosti dětské dlaně a vydali se na večerní průzkum a lehkou večeři.

V1

Hladoví jsme procházeli ulicemi okolo MuseumQuartier Wien a úplnou náhodou můj Princ objevil samoobslužné bistro Vapiano. Dali jsme si sraz u olivníku, který vyrůstal ze stolu uprostřed místnosti a každý jsme vyrazili na jinou stranu, vybrat si večeři podle svých představ. Já jsem vyrazila v ústrety usměvavému černouškovi do oddělní předkrmů a polévek. Vapiano se pro mě stalo prvním příjemným vídeňským překvapením.

obr_3

Nedělní rána jsou ve Vídni velmi klidná. Kromě turistů skoro nikoho na ulici nepotkáte. Obchody jsou zavřené a velká část kaváren a restaurací otvírá až okolo desáté hodiny. Posnídali jsme proto výjmečně v hotelu a vyrazili ukojit moje umělecké choutky na výstavu Anselma Kiefera a jeho dřevorytů do galerie Albertina. Ano přiznávám, tato výstava se někomu může zdát trochu ujetá.
Ale pro mě byla naopak dalším příjemným překvapením.

obr_4

Toto nejsou bobky, ale slunečnicová semínka…

Po kulturním zážitku jsme se rozhodli jako správní turisté zajít na Sachr se šlehačkou. Kam jinam než do Café Sachr, která sousedí s galerií. Do kavárny jsem vcházela bez velkých emocí. Ano čekala jsem, že ochutnám něco dobrého, ale že až tak, tím mě Vídeň opět překvapila.

obr_5

Rádi se jen tak touláme bez cíle městem a objevujeme i to, co v průvodci není. Okukujeme lidi, jíme, pozurujeme život ve městě a užíváme si chvíle nicneděláni.

obr_6
Řízek na mém jídelníčku moc často není, ale tento z vyhlášené restaurace Plachutta,
byl bezkonkurenčně nejlepší, co jsem kdy ochutnala…

Po celodenní návštěvě města  jsme se večer rozhodli to trochu roztočit a vyrazit do Prátru na atrakce. Světla, hlasitá hudba, aktrakce, spousta dětí… Ano, to všechno bylo, ale popravdě musím říct, že mě Prátr tak nějak nepřesvědčil.

obr_7 copy

Pondělí pro mě bylo naopak trochu nemilým překvapením. Samozřejmě, že když jsem ve Vídni, měla jsem v plánu i nakupovat. Ale asi „osud“ tomu chtěl jinak a po rozsáhlých dedukcích, proč v 8 hodin ráno nejsou děti ve škole, na ulici nepotkáš ani kočku a parkoviště jsou prázdná, jsme díky internetu zjistili, že 16. 5. je státní svátek. Což ve Vídni znamená to samé co nedělě. Všechno zavřeno!!! Nejsem naštvaná, zklamaná a ani smutná. Bylo to fajn! A hlavně, příště až sem zase pojedeme, budume chytřejší…

You Might Also Like

Žádné komentáře

Napište komentář