TravelDiary

Lago di Garda#3

12. 2. 2017

Den #4 – Raňák
Když mě ráno probouzí typické otřesy autem, vím přesně, která uhodila. Přišel typický gardský “raňák”. Vítr, na který společně s mým Princem čeká půlka campu. Všichni oblékají neopreny, vyndávají prkna z obalů a napínají plachty.
8Já jen na chvilku pootevřu oko a zase spím dál. Ještě tak přibližně půl hodinky cestuju v říši
snů, než se cvrkot natěšených serfařů přesune na vodu.  6

Potom i já vyskočím z pelechu a se zalepenýma očima a nočním rozcuchem ve vlasech zamířím k jezeru. Usadím se pod borovicí a sleduju, jak sluníčko vylezá za horami, zatímco se paprsky opírají do oken domů v Limone na druhém břehu.
9Mezitím na vodě probíhá přehlídka různobarevných plachet a je slyšet typický zvuk, jak prkna kloužou po hladině.

     12Vydržím se dívat asi tak půl hodiny, než se ozve můj žaludek. Proběhnu tunelem pod silnici do místní kavárny a jen tak do ruky si koupím výbornou vanilkovou cannoli a vracím se zpět pod borovici. Raňák vydrží asi tak hodinu a půl, než si slunce podmaní i druhý břeh.
26

Odpoledne se vydáme na každoroční návštěvu asi největšího města severu – Riva del Garda. Jako skoro každé město na jezeře, má i Riva klasické historické centrum s přístavem, náměstím a úzkými uličkami s velkým množstvím obchůdku, restaurací a butiků. Když se ale vydáte dál za hranice centra, narazíte mezi obchody s všemožnými potřebami pro cyklisty na první pohled nijak výjímečnou Gelaterii Flora.25   Opak je pravdou, jedná se o místo, které se pyšní několika cenami. Pro mě je ale tím nejlepším hodnocením, že sem chodí za sladkým i domorodci.
20

Samozřejmě si můžete dát klasickou zmrzlinu do kornoutu. Já ale doporučuji prolistovat “knihu” pohárů, stejně jako jsme to udělali my.

  21

 

You Might Also Like

Žádné komentáře

Napište komentář