Art&Design TravelDiary

Vila Tugenhat

12. 2. 2017

Dnešní Travel Diary bude z Brna, konkrétně z Černých Polí. Bude pouze o jednom domě a to o Vile Tugenhat. Nebude vám zde popisovat konkrétní podobu pokojů, velikost šatní skříně nebo užásnou zahradu, která k domu patří. Běžte se na to všechno raději podívat sami. Stojí to opravdu za to! Já vám chci napsat o tom, co se mi během prohlídky honilo hlavou.

IMG_1954    Na úplném načátku je třeba říct, co způsobilo moje myšlenkové pochody:). První stopu na Vilu Tugendhat ve mě zanechaly přednášky na vysoké škole. Jak samotný umělecký styl jménem funkcinalismus, tak i vývoj moderního prvorepublikového stylu života.
IMG_1889Druhým dílkem do skládačky mé představivosti byla kniha Sklěnený pokoj od Simona Mawera. Samozřejmě vím a uvědomuji si, že kniha je z 99% pouhá fikce, ale ve spojení s reálným místem dostala moje představivost živé obrysy.

IMG_1894
První, co mě trochu zmátlo, bylo zapojení samotné vila do ulice Černopolní. Nevím jak jsem k tomu přišla, ale v mé hlavě stál dům zcela osamoceně. A vedla k němu dlouhá příjezdová cesta lemovaná stromy. Realita je ale pravým opakem.
IMG_1952Vila je postaven v těsně blízkosti dalších domů a prostor před hlavním vchodem je opravdu skromný. Co se naopak s mými vizemi shodovalo, byla podoba zahrady o velikosti menšího parku. Jediné, co mi zase trochu vrtalo hlavou, byla absence bazénu. O kterém nikdo nepřednášel ani nepsal v románu. V mých představách tam ale byl.
IMG_1950Vila sama o sobě je obrovská, má tři patra a celou řadu pokojů a technických místností. V mém světě iluzí byl dům ale ještě větší. Vždyť se tam konaly přece velké večírky a koncerty:).IMG_1929

Jenže moje představa o koncertě nějak počítala s návštěvností minimálně koncertu Madonny v O2 Areně. A ne se soukromou party o cca 15 lidech. Co naopak zase neodpovídalo, byla právě ta tři patra. I když jsem viděla Vilu na fotografiích mockrát, a na každé z nich dům patra má, v mé hlavě byl jednopodlažní.
IMG_1958

Samotný „Skleněný pokoj“ byl otiskem mé představivosti a chyběly už jen zhmotnělé postavy. V mé hlavě byl především obraz pokoje v noci, kdy otevřeným okem do pokoje proudí letní vánek. My jsme Vilu sice navštívili v pravé poledne, ale to nic neměnilo na mé spokojenosti při porovnání fikce s realitou.
IMG_1926Co mě naopak doslova pobouřilo byla zimní zahrada vedle skleněného pokoje. Já jsem ze žádnou zimní zahradou nepočítala. A dobře, když už tam tedy je, proč vypadá jak chodba, která vedla do školní jídelny z mého děctví?
IMG_1919    Co napsat na zavěr?… Budova měla na svojí dobu řadu moderních technických výstřelků jako např. vytápění horkým vzduchem, kotel a nebo výtah v kuchyni. Ano to je super, ale dobrý příběh to nenahradí. Díky Tugendhatko, že tady jsi! Ty i tvoje historie.
A já tě mohla konečně navštívit!
IMG_1947

You Might Also Like

Žádné komentáře

Napište komentář