Mommy&Baby

Jak Aninka na svět přišla v Motolské porodnici…

4. 6. 2017

Je něco málo po jedné hodině ranní 20. května 2017. A já se pomalými a bolavými kroky ploužím chodbou Motolské porodnice  za nemocničním zřízencem z porodního sálu na rizikové oddělní. Před dvěma hodinami přišla na svět naše dcera Anna. Ano, je tady. Po 39 týdnech jsme jí s Princem mohli držet v náručí 3220g štěstí.

Začnu ale od začátku. Porod pro mě „odstartoval“ už 18. května na pravidelné prohlídce u mé doktorky v Motole. Po různých vyšetřeních mi bylo oznámeno, že malá přijde na svět už v noci a nebo následující den. Celá vyjukaná jsem se vrátila domu a čekala co bude. K večeru přišli poslíčci a já po večerním telefonátu se svou doktorkou naposled prospala celou noc. Ráno už jsem se probrala s divným pocitem a v deset hodin se dostavili první lehké kontrakce. Okolo druhé hodiny už „kontráše“dosahovali 12 minutových intervalů a po telefonátu s lékařkou jsme vyrazili směr Motol. Naštěstí, i když byl pátek, byla Praha v celku průjezdná a za půl hodinky jsme byli na místě.

Chudák Princ byl na dlouhé destíky minut usazen v čekárně a mě začalo kolečko vyšetření, monitorů apod. Veškerý personál porodního oddělení Motolské nemocnice jsou 100% profesionálové, kteří se snaží jak pochopit každou nastávající maminku tak i nic nepodcenit,. Proto se nakonec rozhodli, že nás už domů nepošlou. Na tom by nebylo nic špatného, ale ten pátek před bouřkou se rozhodlo k porodu dalších min. 10 maminek a já jsem musela na čekatelský pokoj. To znamenalo rozloučit se na nějakou chvíli s Princem. To byl scénář, kterému jsem se chtěla vyhnout. Se slzami v očích, strachem v celém těle a příslibem, že hned jak to půjde bude u mě, jsme se rozloučili. Naštěstí vše nabralo rychle na otáčkách. Než jsem vyplnila všechny potřebné papíry, sdělila porodní asistence svá přání ohledně porodu a oblékla si nemocniční košilku, celkový čas strávený na čekatelském pokoji byl jeden monitor a kousek. Zatímco můj Princ dojídal burger u Mekáče, mě  porodní asistentka (stejná, co vedla předporodní kurz) odvedla na přípravu do porodního pokoje. V době, kdy já jsem procházela vnitřní očistou svého těla dorazil za mnou můj Princ. Musím říct, že nikdy dřív jsem nebyla tak šťásná, že ho mám u sebe.

Na hodinách odbyla sedmá a na porodním pokoji č.5 začal maraton teplých sprch, skákání na míči, kontrakcí, vyšetření a monitorů. Toto všechno se ještě dalo v rámci možností zvládnou. Ve 22:00 ale přišla paní doktorka s velkou jehlou a informací, že je čas propíchnout plodovou vodu. Vyděšeně jsem na ni koukala a čekala co se bude dít. Voda začala bez bolestně odtékat. To, co se ale dělo potom, bylo pro mě peklem. Kontrakce byly neuvěřitelné bolestivé a časté. Do očí mi vyhrkly slzy, začala jsem mít pocit, že samou bolestí omdlím. Porodní asistentka se mnou dýchala a hledali jsme ten správný rytmus, podporovala mě jak jen to šlo. Princ mě statečně držel za ruku a snažil se mi pomoci psychicky, dodával mi odvahu a já mu drtila klouby na ruce.  Na jeho otázku, jak dlouho to bude ještě trvat, mu bylo ve 22:15 odpovězeno, že tak do 3:00 ráno následujícího dne. Oba nás polil studený pot. Bolest stále sílila a já začala prosit na kolenou o Epidurál. Pět minut, které potřebovala anestezioložka na přípravu, mě přišlo jako hodina. Volala jsem o pomoc a prosila ať to zastaví. Po bezbolestném zavedení látky do zad se mi lehce ulevilo, ale to nemělo trvat dlouho. S nástupem Epidurálu, jsem se uvolnila a byla připravena na závěrečnou fázi porodu. Chvilku před 23. hodinou asistentka vykřikla, že už vidí vlasatou hlavičku. Na pokoji se objevila lékářka a Aninka přicházela na svět. V bolestné agonii jsem tlačila co to šlo. Měla jsem pocit, že tohle prostě nemůže vyjít. Po třech zatlačeních jsem slyšela lékařku jak říká: „Hlavička a ramínka jsou tady, ještě zatlačte maminko a holčička bude na světě.“ Našla jsem v sobě poslední zbytky sil a Anička tu byla s námi.

Malá, krásná a hlavně zdravá holčička se rozkřičela na celou místnost. Já ani Princ jsme tomu nemohli uvěřit. To malé stvoření na mých prsou byla naše princezna. Pak přišla na řadu placenta a šití. Během té chvíle jsem sledovala jak malá na vyhřátém lůžku objala Princův prst svou malou ručičkou a oni dva se propadli do svého světa táty a dcery. Byl to pro mě mnohem emotivnější pohled, než když mi položili malou na prsa a byla jsem na oba dva neuvěřitelně hrdá!

Úžasný personál, před kterým smekám pomyslný klobouk, nám následně dopřál naši zlatou hodinku a my tři jsme zažili první chvíle jako rodina. Těch šedesát minut uteklo neuvěřitelně rychle a následovalo první loučení, bylo těžké nechat malou odejít se setrou, aby jí udělali další vyšetření. Následující hodina byla jen moje a mého Prince. Na porodním pokoji č. 5 jsme si byli tak blízko jako nikdy předtím. Pak ale přišla chvíle vrátit se do reality. Pomalu vstát z postele, osprchovat se, něco málo sníst a rozloučit se po druhé, tentokrát s novopočeným tatínkem. Z důvodu velkého počtu narozených miminek, nejen v tuto noc, jsem se musela opustit nejen svého Prince, ale na noc i maličkou a do šesti hodin přečkat na rizikovém oddělení, než jsme se mohli ráno v šest potkat na šestinedělí II.

Závěrem bych chtěla poděkovat svému Princi, že to se mnou vše absolvoval a byl mi neuvěřitelnou oporou!

You Might Also Like

7 komentářů

  • Reply Natálie 5. 6. 2017 at 13:17

    To je krásné 🙂 Gratuluji k tak krásné holčičce a přeji hodně zdraví. 🙂

  • Reply Gabi 5. 6. 2017 at 15:30

    Ahojky, mooooc gratuluju!!! Ja mela uplne na chlup stejny porod, az na to, ze uz to byl rok a nedala jsem si epidural, tak jsem od prasknuti vody-co mi praskla sestra omylem-ubehla nee hodina, ale 4 v tech nejsmrtelnejsich bolestech… tvrdim, ze aby se zrodil novy zivot musi maminka skoro umrit:))).
    Mej se krasne a at se cele rodince dari!
    Papa ByGabra

    http://www.bygabra.cz

    • Reply Černé Káče 5. 6. 2017 at 18:30

      Dekuju moc za krásný komentář a napsala jsi to krásně a 100% s tím souhlasím 🙃
      Ta bolest byla neuvěřitelná ale když jsem ji viděla nemohla jsem uvěřit vlastním očím.

      • Reply Bygabra 22. 6. 2017 at 14:47

        Je to fakt uzasny no😍❤️⭐️

  • Reply Deer-Meadow 5. 6. 2017 at 16:33

    ♥ Moc gratuluju!

  • Napište komentář