Art&Design Mommy&Baby

Procházka #1 …za kulturou

14. 7. 2017

Na konec šestinedělí jsem se těšila skoro jako na Vánoce:). Moje domácí „karanténa“ konečně skončila:). Opustila jsem prostory našeho bytu. A vydala se s Aničkou a Princem za poznáváním i jiných míst než jsou jen přilehlé parky a ordinace praktického lékaře. Naš první společný výlet měl hned od začátku jasný cíl. Pro Aničku to byla procházka na čerstvém vzduchu v kočárku. Pro mě začít žít podobný život jako před porodem. Pro mého Prince splnit svým holkám vše, co jim na očích vidí a vykouzlit jim úsměv na tváři:). Probudili jsme se do příjemně zamračeného rána, což po předchozích tropických dnech, bylo více než osvěžující. Anička se vyspala do růžova, mazlila se s tátou v posteli a já mohla přiravit naše oblíbené lívance s ovocem. Během snídaně jsme začali plánovat jak naložíme se svátečním dnem. V předpovědi počasí  hlásilo 25 stupňů pod mrakem a my se tedy rozhodli, že vyrazíme na procházku do města. Zjistit, co se za naší nepřitomnosti v centru událo nového:).

Zabalili jsme vše potřebné i nepotřebné:), co by Anička mohla na výletě vyžadovat a vyrazili okolo jedné hodiny směr Podolí, kde byl start našeho výletu. Už po pár krocích nám ale bylo jasné, že v předpovědi zase kecali. Na nebi nebyl najednou ani jeden mráček a sluníčko začalo pekně připalovat. Naše princezna nemá horko vůbec v lásce, a proto v kočárku začala místo spaní hlasitě koncertovat. Přidali jsme do kroku a naše první zastavení byl stín vrhající železniční most, kde jsme vyndali Áňu z kočárku. Ta během vteřiny přestala plakat a začala sledovala svět okolo sebe. Přes labutě, lidi a celkový ruch okolo ní ji nevadil ani rachot vlaku projiždějící ji nad hlavou.

Sluníčko pálit nepřestávalo, rozhodli jsme se proto přesunout z podmostu do nedaleké galerie Mánes a vzít Aničku na její první výstavu – Musa: Signatura. Musím říct, že jsem vcházela do výstavní síně s malou dušičkou, že Aňulka všechny vykřičí a nás vyhodí:). Ale opak byl pravdou, naše opička je galerijní povaleč. Obrazy jí samozřejmě byly šumák. Co se jí naopak líbilo moc a na čem mohla oči nechat, byl prosklený, pomalovaný strop:). Zatím co si nastřídačku s jedním z nás dávala lehárko na hodobožový lehátkách, my jsme si v rámci možností mohli prohlédnou svěží a divokou výstavu.

Když jsme se dostatečně vynadívali, bylo na čase najít správné místo na občerstvení. Zamířili jsme do nově otevřeného SmetanaQ Café&Bistra. Usadili se i s kočárkem na malé zahrádce s výhledem do vnitrobloku. Osvěžili se domácím ledovým čajem, ochutnali nadýchaný jablečný koláč, Áňa posvačila mlíčko a následně usnula v kočárku. Odpočatí, najedení a se spícím miminkem v kočárku jsme se vydali prozkoumat i místní design shop, kde jsme Anince na památku jejího prvního výletu pořídili dřevěného kývajícího se ptáčka Pepu a vydali se na cestu zpátky.

Přestože jsme ten den na Střelecký ostrov, náš vytyčený cíl, nedorazili, byla jsem z našeho prvního společného výletu nadšená. A už teď se moc teším na ten další. Kam to bude přístě, to ještě nevím, ale určitě to bude stát za to:). Kam na výlety chodíte vy?  A taky máte pocit, že při procházkách je slyšet křik jen z toho vašeho kočárku?


Hezké výletní prázdninové dny Vaše Káče.

You Might Also Like

Žádné komentáře

Napište komentář