Featured Lifestyle

Přání nejsou jen pro děti…

3. 1. 2018

Nejsem člověk, co by si dával předsevzetí. Myslím si, že pokud něco ve svém životě chci opravdu změnit, nepotřebuju k tomu změnu čísla v letopočtu. Jednu takovou velkou změnu mám za sebou. Odehrála se přibližně před třemi roky v půlce září, a vyšlo to.

Místo již zmíněných předsevzetí si píšu seznam přání. A protože nový rok nám přinese symbolickou osmičku na konci, rozhodla jsem se svůj seznam aktualizovat. Doufám, že když osmičku položím na ležato a vytvořím z ní nekonečno, přinese mi štěstí a jednou si dokážu svá přání splnit. Moc dobře vím, že i když si něco moc přeju ,musím proto taky něco udělat. Ne jen čekat, že se země otřese a nějakému bláznivému Káčeti to změní život. Konec vykecávání, jdeme na ta přání:).

Vrchol, mé hory přání, je pro někoho možná klišé a nebo úplně obyčejné. Ale za tento bod budu bojovat každý den do vyčerpání sil . Bojovat za lásku, zdraví a život plný zážitků náší malé rodiny.

„Dvojkou“ na mém seznamu (vlastně nejen na tom mém, ale i na Princově) je Hawaii. Je to náš velký společný sen. Odletět, s mezi přistáním v New Yorku, na měsíc na Hawaijské ostrovy. Bydlet v obyčejném domku na pláži, každý den serfovat, plavat, potápět se, utrhnout si vlastní ananas a v jeepu s otevřenou střechou projet ostrov křížem krážem. Asi si teď říkáte proč zrovan my dva jsme už takové dobrodružství nepodnikli? Odpoveď je jednoduchá. Čekáme až Aninka ještě maličko povyroste a budeme moci všechna ta dobrodružství zažít společně.

Další přání je prosté. Přestat se vymlouvat konečně na těhotenství, porod, šestinedělí, běhání okolo Aničky atd… A získat zpět svojí předtěhotenskou fyzičku. Nejde mi o kila, cm, dietní plány nebo hubnoucí výzvy. Chci prostě sjet na lyžích sjezdovku aniž bych musela během jízdy zastavit. Nemít problem s 10km okruhem na běžkách a hlavně až začne naše opička lézt a běhat tak jí chci stačit :)…

Popravdě neznám nikoho kdo by rád chodil rád k lékaři. Obvzlášť když ho nic netrápí. S narozením Aničky jem si ale uvědomila, že prevence je nejdůležitější. A přestala  jsem podceňovat její důlěžitost. Proto moje kroky povedou na vyšetření mateřského znaménka. Tvar ani barvu nezměnilo, ale už několik let se přemlouvám, že bych si s ním k lékaři zajít měla.

Ti, co můj blog už nějaký ten pátek čtou, ví, že než jsme si pořídili miminko, pracovala jsem jako grafický designer pro jedno pražském studio. Svou práci mám moc ráda, a proto jsem se rozhodla, že chci pokračovat i s Aničkou. Ale tentokrát už, jak se říká, na vlastní pěst. Snažím se pracovat jako tzv. freelancer a maličkými krůčky, se přibližuji k mému snu. Mít několik svých klientů, kterým záleží na kreativitě a kvalitě a nejen na slově SLEVA napsaném obřím písmem. Jaká jsou konrétně moje pracovní přání? Rebranding webové stánky, získání nových pracovních příležitostí a hlavně dělat práci za kterou se nebudu muset stydět!

Poslední na seznamu je takový můj osobní challenge. Naučit se dělat ty nejlepší vafle, minimálně na Praze 4 :).

A co očekáváte od roku 2018 vy? Dáváte si předsevzetí a nebo se necháte překvapit, co vám řivot přinese?

Všem vám přeji úpěšný rok 2018. A i kdyby  se vám vyplní jen půlka přání, stojí to za to). Vaše Černé Káče

 

P.S. Nebojte i blog čeká malá proměna, těšíte se?

P.S.2: Přeci jen jsem jen člověka, ještě k tomu ženského pohlaví, a mám i jedno hmotné přání:). Objektiv na svůj milovaný PEN:).

 

You Might Also Like

2 komentáře

  • Reply Pseudoumelec 5. 1. 2018 at 12:13

    Ten Hawaii znie skvelo! Dúfam, že vám to výjde a svoj sen si splníte (očakávam potom články o tom, ako sa vám tam zije, haha)! ♥

    • Reply Černé Káče 10. 1. 2018 at 16:11

      Dekujeme moc, snad nám to vyjde. a pak se radi podelime o zážitky:)

    Napište komentář