Lifestyle TravelDiary

Očumuj a uč se, Káče!

11. 7. 2018

Fénoménu jménem hygge podlehl v mém okolí snad každý, i já! Všichni bydlíme hygge, pěstujeme květiny podle hygge, snídáme, obědváme i večeříme podle hygge. A teď jsem zjistila, že se lze dokonce oblékat i podle hygge. A všichni jsme přesvědčení, že to děláme 100% správně. I já jsem si poklidně plula na tomhle obláčku. Až do té doby, než se v kempu přes „ulici“, utábořila mladá švédská rodina a já poznala, o čem to právé hygge asi vlastně je:).

Asi čekáte, že se dočtete něco o super minimalistickém karavanu. Fresh mámě od dvou dětí, která před snídaní stihne odcvičit celou sadu jogových cviků, zatímco děti s tátou spořádaně připravují snídani, nejlépe v podobě zeleného smotýčka. Ne tak to není:). Jsou to taky jen obyčejní rodiče s dvěmi veselými dětmi, kteří přijeli na prázdniny na Rujánu.

To, že je něco jinak, jsem si uvědomila už po jejich příjezdu. Nikdo divoce nevyskočil z auta a nezačal okolo sebe zběsile rozmisťovat předměty.  Vyndali jen kempingovou sadu na stolování (ano byla moc hezká:) a to bylo vše:). A tak tomu bylo po celou dobu pobytu. Ano, sem tam děti vyndali míč, koloběžku a nebo pytel s hračkami, ale nikdy to na mě nepůsobilo jako hromada bordelu…a přiznám se, že jsem se parkrát za ten náš vigvamík zastyděla (a to jsem ještě troškaři, když kouknu na naše sousedy okolo).

Další bod na seznamu, byl jejich respekt k životnímu postředí. Začalo to něvinně:)…děti každé ráno vyběhli s jedním s dopělých ke kohoutku s pitnou vodou a naplnili pro každého člena rodiny jednu nerezovou láhev. Nic těžkého ani složitého. Vždyť je to tak prosté, žádné PET láhve. Když doma mohu pít vodu z kohoutku, proč jsem na to na dovolená zapomínala? Až teď zpětně, při psaní článku, mě napadá, že jsem je vlastně nikdy neviděla s žádným pytlem s odpadky. Zvláštní, nějaká přece vyprodukovat museli? Tento fakt už pro mě zůstane na vždy švédským tajemstvím:).

Ale chvíle, kdy jsem na dálku pocítila to právě hygge (tedy hřejivý pocit štěstí), bylo při jejich podvečerních sedáncích, kdy se život v kempu uklidnil a oni se sešli u toho svého stolu. Každému z rodičů vlezlo na klín jedno děcko a jen si tak něco šeptali:). A pak potichu zalezli do karavanu. To my jsme s Aničkou chodili zvesela a s huronským smíchem, jsou to přece prázdniny:).

A jaký z toho pro mě plyne závěr?…žádný!:). Miluju svůj život takový jaký je, i přestože má své chyby, které mě naopak motivují k tomu, abych na nich postupně pracovat a zlepšila své já. Protože abych byla šťastná nepotřebuji hyggie.

Krásné prázdniny vaše Černé Káče

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

You Might Also Like

Žádné komentáře

Napište komentář

Přejít k navigační liště